Vedlejší produkt - příklad z praxe

Původce zeminy, splňující kritéria vedlejšího produktu stanovená v ust. § 3 odst. 5 zákona o odpadech, čelil obvinění z nelegálního nakládání s odpadem. ČIŽP v rámci konstrukce spáchání údajného správního deliktu (předání odpadu osobě, která k převzetí odpadu není oprávněna) vycházela z několika mylných předpokladů:

  • - byla-li dotčená zemina historicky původcem zařazena jako odpad, je odpadem navždy 
  • - zařadil-li předávanou zeminu jako odpad její odběratel, je zemina odpadem i pro dodavatele
  • - je-li ve smlouvě o převzetí zeminy uveden termín "likvidace přebytečné zeminy", znamená to automaticky, že předmětem smlouvy je převzetí odpadu

Účastník řízení se bránil naším prostřednictvím argumenty uvedenými níže. Inspekce návrhu na zastavení správního řízení nevyhověla a uložila pokutu ve výši pouhých několika desítek tis. Kč. Klient se rozhodl, že se nebude odvolávat, vnímal dosaženou výši pokuty jako uspokojivou a obával se negativních důsledků případného zintenzivnění kontrol inspekce ve vazbě na případné odvolání, zejména s ohledem na své obchodní partnery (subdodavatele) v lokalitě působící. Podle našeho názoru je to škoda, byla promarněna šance na vyslovení právního názoru odvolacího orgánu (MŽP ČR) na právně zajímavý problém aplikace institutu vedlejšího produktu, se kterým má Česká inspekce životního prostředí problém (obtížně pochopitelný...). Jsme si jisti, že v daném případě inspekce rozhodla o spáchání správního deliktu na základě právně vadných argumentů a že by odvolací orgán případnému odvolání plně vyhověl a rozhodnutí o pokutě zrušil.

Následující text zveřejňujeme se souhlasem poškozeného klienta (bez uvedení identifikačních údajů na obou stranách správního sporu) jako zdroj inspirace - některé argumenty jsou v analogických případech použitelné. Upozorňujeme, že každý případ se vyznačuje zcela specifickými parametry a publikovaný text tudíž nelze automaticky převzít jako univerzální vzor vyjádření/odvolání... Pokud Vám hrozí nebo již bylo s Vámi  zahájeno správní řízení na téma "odpad vs. vedlejší produkt", kontaktujte nás, Váš případ individuálně posoudíme a v případě Vašeho zájmu Vás ve správním řízení kvalifikovaně zastoupíme! 

Věc: Vyjádření k zahájení správního řízení o uložení pokuty 

Shora uvedeným dopisem bylo s právnickou osobou Původce, spol. s r.o., IČ XXXXXXXX (dále jen „účastník řízení“) zahájeno ze strany České inspekce životního prostředí, OI XXX, odd. odpadového hospodářství (dále jen „inspekce“) správní řízení ve věci uložení pokuty podle ust. § 66 odst. 3 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon“), za údajné spáchání správního deliktu spočívajícího v předání odpadu osobě, která k převzetí odpadu není oprávněna.

Uvedeného správného deliktu se měl účastník řízení dopustit tím, že v období od března 2011 do října 2011 předal "odpad kat.č. 170504 - zemina a kamení neuvedené pod číslem 170503 v množství XXXXX tun do vlastnictví společnosti Odběratel s.r.o., která není dle zákona o odpadech oprávněná k převzetí tohoto odpadu do svého vlastnictví" (cit. ze str. 1 dopisu, jímž je s účastníkem řízení zahájeno ve věci správní řízení).

Jako zmocněný zástupce účastníka řízení (zmocnění přikládám) podávám za účastníka řízení následující  v y j á d ř e n í   k zahájení správního řízení ve shora uvedené věci: 

Účastník řízení nezpochybňuje skutečnost, že v inspekcí uvedeném období předal společnosti Odběratel s.r.o. (dále jen "společnost XXX" nebo též "odběratel zeminy") zeminu ve výše uvedeném množství. Je třeba však zdůraznit, že předmětná zemina nebyla účastníkem řízení nikdy zařazena jako odpad,  nýbrž jako vedlejší produkt ve smyslu ust. § 3 odst. 5 zákona. 

Předmětná zemina podle mého názoru nepochybně splňuje všechny čtyři zákonné podmínky, na základě jejichž splnění se příslušná movitá věc, vznikající "při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci" nestává odpadem, ale je vedlejším produktem.

Účastník řízení při rozhodování o právním režimu nakládání s předmětnou zeminou nepochybně postupoval zcela v souladu se zákonem a zcela odpovědně, když ve vazbě na znění ust. § 3 odst. 7 zákona zjišťoval, zda pro konkrétní předpokládaný způsob využití zeminy (rekultivace skládky na parcele č. XXX/X v k.ú. XXXXX) jsou splněna "kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena" - v daném případě se jednalo o využití zeminy na povrchu terénu, což je možné pouze v případě vyhovění kritériím stanoveným v rámci příl. č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. Účastník řízení ověřil před předáním zeminy společnosti XXX, že předmětná zemina uvedená kritéria zcela splňuje (jak vyplývá z protokolu o zkoušce č. XXXX ze dne 22.11.2010, vystaveného akreditovanou laboratoří Laboratoř s.r.o.). 

Výše uvedený argument nikterak nesnižuje skutečnost, že v počátečním období roku 2011 (konkrétně v únoru 2011, jak je uvedeno i v dílčím protokolu o průběhu kontroly ČIŽP na str. 3) byl stejný materiál (přebytečná výkopová zemina ze zemních prací - stavba "Odvádění a likvidace odpadních vod v obci XXXXXXX) předáván účastníkem řízení v režimu odpadu oprávněné osobě Skládka a.s. Právě na základě výše uvedeného výsledku analýzy zeminy a potvrzení splnění kritérií stanovených vyhláškou č. 294/2005 Sb. si účastník řízení uvědomil, že zemina splňuje zákonné podmínky, za nichž ji lze prohlásit vedlejším produktem a po nalezení vhodného smluvního partnera, způsobilého zeminu využít v souladu s ust. § 3 odst. 5 a odst. 7 zákona o odpadech, změnil právní režim předmětné zeminy, což zákon o odpadech jistě nezakazuje. 

Inspekce vychází při své konstrukci projednávaného údajného správního deliktu zejména z toho, že předmětnou zeminu zařadil jako odpad její odběratel, tedy společnost XXX (jak vyplývá z příslušných vážních lístků, které stvrzují převzetí "odpadu kat.č. 170504"). Konstatuji, že účastník řízení nebyl při uzavírání smlouvy s odběratelem zeminy srozuměn s tím, že společnost XXX zařadí předmětnou zeminu jako odpad - právní režim odpadu ze znění smlouvy uzavřené mezi účastníkem řízení a společností XXX dne 8.2.2011 nikterak nevyplývá. O právním režimu odpadu nesvědčí ani termín "likvidace přebytečné zeminy" použitý v předmětu uvedené smlouvy, který inspekce v zahájení správního řízení akcentuje. Účastník řízení objektivně vzato splnil zákonné podmínky prohlášení předmětné zeminy za vedlejší produkt a nelze jej činit odpovědným za to, že odběratel vedlejšího produktu tento zařadil a zaevidoval jako odpad. Na objektivní posouzení právního režimu nakládání s předmětnou zeminou nemůže mít vliv ani to, že účastník řízení v postavení kontrolované osoby označuje v rámci odpovídání na dotazy inspekce při kontrole předmětnou zeminu výrazem "odpad" či "odpadní zemina" (jak vyplývá z dílčího protokolu o průběhu kontroly, pokud ovšem tento obsahuje skutečně autentický přepis odpovědí kontrolované osoby...). 

Jediný zákonný způsob posouzení, zda v daném případě účastník řízení nakládal s odpadem, či s vedlejším produktem, je ověření, zda byly či nebyly splněny podmínky stanovené v ust. § 3 odst. 5 písm. a), b), c) a d) a dále podmínka stanovená v ust. § 3 odst. 7 zákona. Z dokumentace, která tvoří spis k projednávanému případu, prokazatelně vyplývá, že uvedené zákonné podmínky splněny byly a že účastník řízení nepochybil, když s předmětnou zeminou nakládal jako s vedlejším produktem. Je zřejmé, že účastníku řízení nevznikla povinnost předat předmětnou zeminu pouze osobě oprávněné k převzetí odpadu - provozovateli zařízení podle ust. § 14 odst. 1 resp. 2 zákona, protože vedlejší produkt není odpad. Následné využití vedlejšího produktu fakticky proběhlo v souladu s ust. § 3 odst. 7 zákona, na čemž nic nemění skutečnost, že odběratel zeminy tuto zaevidoval jako odpad.  Účastník řízení není povinen zjišťovat, proč společnost XXX zaevidovala předmětnou zeminu po jejím převzetí do vlastnictví jako odpad a neodpovídá za takovýto krok společnosti XXX.

Z výše uvedeného je zřejmé, že účastník řízení nespáchal správní delikt ve smyslu ust. § 66 odst. 3 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Žádám proto, aby bylo toto správní řízení  z a s t a v e n o.

S pozdravem

JUDr. Ing. Vlastimil Šimek, zmocněný k zastupování účastníka řízení